Kundaliní je jemná energie, která sídlí v křížové kosti (spodní část páteře), stočená do tři a půl závitu. Stejně tak jako elektrický kabel spojuje lampu se zdrojem elektřiny v domácnosti, probuzená energie kundaliní spojuje lidské vědomí s paramačaitajnou, všepronikající energií.

Kundaliní si můžeme představit jako provaz s mnoha tisíci vlákny. Když je kundalini poprvé probuzena, pouze jedno nebo dvě vlákna si najdou cestu vzhůru skrze čakry (energetická centra) a dospějí do sahasráry na vrcholu hlavy. Nicméně s každodenní meditací se postupně s všepronikající energií spojuje více vláken kundaliní a zážitek meditace se tak prohlubuje a přináší intenzivnější zážitek. Kundaliní a zážitek jejího probuzení popsali indičtí světci jako Adi Šankaračarja (okolo 6 000 před n.l.), Kabír (okolo 1 500 před n.l.) a Džňánadéva (okolo 1 200 před n.l.).

Když je kundaliní probuzena, můžeme vnímat chladivý nebo teplý vánek v rukou a nad hlavou, případně i v těle a na chodidlech.

Ať mluvíme o “čchi” jako Číňané, o “ki” jako Japonci, o “práně” jako indičtí jogíni, o “ruah” jako hebrejští proroci, o “ruh” jako sufijští světci, o “pneuma” jako starověcí Řekové, nebo o “spirit”, který má v angličtině a v románských jazycích svůj původ v latinském “spiritus”, nebo o duchu, stále mluvíme o tomtéž, všechna tato slova z různých jazyků a kultur znamenají totéž: dech života.